Welcome to hell!

4. května 2009 v 17:27 | SuGaRkA |  Me
Ahojky lidičky, tak jsem zase zreconstrulovala my blogPhotobucket. Sice jsem tenhle desing uz měla ae to snad neva. Za chvíli se to mozná a snad spraví!
Bude toho tady málo, ae to proto, ze tenhle blog bude spis jako muj denicek.



TAk cau a jezde cukrImage Hosted by ImageShack.us





Sugarka
 

60.Karkulka

16. září 2008 v 17:48 | SuGaRkA
smileyssmileyssmileyssmileyssmileyssmileyssmileys
smileyssmileyssmileys

Jak vyvolat duchy-zaklínadlo

31. srpna 2008 v 18:23 | SuGaRkA
Vyvolávání duchů potřebuje spoustu zkušeností, ale může to zkusit v podstatě každý. Takže: Připrav si velký ovál vědění(vyrobíš ho z tvrdého papíru, na který napíšeš do kruhu abecedu a doprostřed ano-ne) a talisman. Napiš na kousek papíru jméno zemřelého. Papír zmačkej a hoď za sebe přes levé rameno. Vem do ruky talisman, který musí mít provázek na držení, a začni s ním kroužit mezi ano-ne. Přitom se ptej, jestli se zde nachází. Jesli ano, tak polož další otázku a kruž talismanem po obvodu-tam, kde se zadrhne, tak to písmeno započítej, až se ti vytvoří souvislá věta. Jestli v místnosti není, tak to samé od začátku zopakuj po 5 minutách. Toto prováděj jenom ve tmě s někým, koho dobře znáš, a při ochranné svíčce, jinak se ti stane to, co nám skoro v prvním příběhu.
 


Přátelé

31. srpna 2008 v 17:43 | SuGaRkA
Nové
Smile Friends
Ross a Rachel
Sleep Friends
Child Friends

59.Witch

31. srpna 2008 v 17:40 | SuGaRkA
xxxxxxxxx

Cenka za srpen

29. srpna 2008 v 15:15 | SuGaRkA


Obrázky Víl

25. srpna 2008 v 20:45 | SuGaRkA
Víly, nejrásnější stvoření světa, po shlédnutí této galerie obrázků zjistíte, že tomu tak opravdu je.
Přeju pěknou podívanou...

Obrázky Upírů

25. srpna 2008 v 20:41 | SuGaRkA


Něco o mořských pannách

25. srpna 2008 v 20:36 | SuGaRkA
V různých starých knihách nalézáme zmínky o mořských pannách. Pročítáme-li některé jejích kapitoly, přesvědčíme se, že to nebyli vždycky jen dravci, bazilišci, jednorožci, mořští hadi, kteří bylí příčinami těch nejpodivuhodnějších dobrodružství, nýbrž že to byli často i jíní netvoři, třeba jako slon ohromní mořští raci, pro něž přeštípnutí námořníka bylo maličkostí, podivné ryby s kravskými nebo prasečími hlavami a pak, mořští démoni, lidé. Z těchto mořských lidskýchdémonů jsou nejproslulejší "mořské panny", o nichž staří námořníci velmi rádi vypravovali různé historky.
Byly to půl panny a půl ryby. Ve starých spisech se zachovalo nejen mnoho jejich vyobrazení, ale také četné přednášky, které o nich s největší vážností proslovili staří učenci.
Zdá se, že tyto prastaré "mořské panny" si potrpěly na svůj zevnějšek zrovna tak, jako dnešní ženské. Ani jedna není podobná druhé, ale všechny jsou půvabné a svůdné. Některé stačil dlouhý rybí ocas, řídce posázený velikými šupinami, jiná se chlubila dvěma kratšími ocasy, hustě pokrytými šupinami. Některé měly dokonce jakási křidélka jako andělíčci. Ale už i mezi "mořskými pannami" byly živly výstřední, kterým se rybí ocasy nelíbily, známe obrázek jedné takové mořské modelky, která nasadila na svůj svůdný ženský předek zadeček jakéhosi psa.
Ale nebyly to jen "mořské panny", o nichž staří námořníci vypravovali a v které staří učení profesoři věřili, nýbrž byly to i jiné lidské obludy. Tak třeba roku 602 vojenský velitel byzantského císaře Mauritia, Menas, viděl prý ve vlnách nilského ústí dva "mořské lidi". Takovým "mořským člověkem" byl asi i mohamedánský prorok Oen (Oannes) a nechybí ani tvrzení, že snad právě tento se stal předlohou pro všelijaké fantastické obrazy "mořských Turků", o nichž se zmiňují některé staleté knihy renesanční doby. Také "mořský mnich" je známou figurkou, která dlouho strašila v starých vědeckých knihách.
Mnohé tyto mořské lidské obludy byly i chyceny. Tak je třeba zaznamenáno, že roku 1187 byl chycen u Oxfordu jakýsi "mořský muž", který ale utekl.Roku 1305 byl chycen v Holandsku jiný "mořský muž", který prý měl na: sobě brnění, tomuto se však nepodařilo utéci, nýbrž po třech nedělích bídně zahynul v Dokkumu. Někdy v letech 1400-1405 se prý podařilo holandským mlékařkám chytit kdesi v okolí Haarlemu opravdovou "mořskou pannu". Odvedly ji domů, oblékly ji a naučily ji prý i příst; žila pak několik let, ale neustále musela býti hlídána, protože stále chtěla uniknout do moře. Poslední "mořskou pannu" ulovili prý rybáři asi roku 1819-1820 kdesi u Shetlandských ostrovů, byl to ovšem asi dnešní kapustňák. Vzácný úlovek se podařil kdysi počátkem XV. století v Adriatickém moři. Tam byl tehdy dokonce uloven "mořský čert", obluda s rohatou psí hlavou a dlouhým rybím ocasem.
V některých městech na břehu Kaspického moře lidé tvrdí, že se setkali s člověkem - obojživelníkem…
"Delší dobu cosi podivného plavalo souběžně s námi," řekl po přistání v íránském Enzeli místním novinám kapitán lodi Gafar Gasanov.
"Dlouho jsme si mysleli, že jde o nějakou velkou rybu. Ale potom jsme si všimli, že na hlavě tohoto divného tvora jsou jasně vidět vlasy, a v předu to nejsou ploutve, ale … ruce!"

Íránce však toto vyprávění nepřekvapilo. Od nepaměti si vyprávěli zkazky o "člověku z moře". A po publikování rozhovoru s kapitánem "Baku" redakci novin zaplavily dopisy prostých Íránců. Ti jednoznačně dávali najevo, že objevení podivného tvora vždy souviselo s probuzením podmořské sopky v oblasti Babolseru a aktivita těžařů nafty v Kaspickém moři, při otevření nových vrtů.

Popisy mořského člověka se příliš neliší. Je střední postavy, spíš menší, 165 - 168 cm vysoký, pevné stavby těla, s vypouklým břichem, s chodidly, podobným ploutvemi, se čtyřmi prsty na rukou, mezi kterými jsou plovací blány. Jeho kůže má barvu měsíčního svitu. Na hlavě má tvrdé, černo - zelené vlasy. Ruce a nohy jsou kratší a silnější, než u normálního člověka. Velkým nosem se podobá delfínu. Uši nejsou patrné. Hlava je velká, okrouhlá. Ústa jsou velká, s vystouplou horní čelistí, s plavným přechodem do šíje, bez podbradku. Podobá se tak žraločí tlamě.

V Íránu tohoto obojživelného člověka nazývají "Runan-šáh", což znamená vítěz nad vodami a řekami. Říká se, že v místech jeho pobytu se náhle nachází více ryb, a tam, kde byl spatřen se moře stává čistějším a jiskřivějším.

Rybáři říkají, že tam, kde se Runan-šáh" objevil, ryby za 2-3 minuty projevují nebývalou aktivitu. "Runan-šáh" na jejich víření odpovídá jakýmsi bublavým klokotáním. O kontakt s lidmi však nemá zájem.

V květnu 2004 viděli Runan-šáha u rybářských ázerbajdžánských osad mezi městy Astara a Lenkoran.

Množství svědectví od seriózních svědků přimělo místní odborníky k šetření a k názorům, že nemůže jít jen o jediný exemplář, ale o celou rodinu lidí podmořského světa.

Vývoj lidského plodu kopíruje celou evoluci - určité fázi má i žábry. Novorozenci umí překvapivě plavat již 15 dní po porodu. Není to automatický návrat k životu v děloze. Aktivně zadržují dech, což v děloze není možné. Koordinují i své pohyby ve vodě. Po několika měsících schopnost plavat ztrácí.

Kaspický Runan-šáh zřejmě není prvním a jediným představitelem podvodní větve lidstva. Už Herodotos i Platón mluvili o obojživelném člověku.

Ve vědeckém sborníku "Vesmír a lidstvo", vydaném roku 1905 v Petrohradu, byl popsán případ "mořské ženy" v Karibském moři. Pozůstatky podivných tvorů byly prý nalezeny na pobřeží Azorských ostrovech v roce 1876 a velmi se podobaly Runan-šáhovi. Známý je i obojživelný člověk z Karélie. V roce 1928 na Vedlozeru ho vidělo mnoho obyvatel, takže tam byla vyslána vědecká expedice z Petrozavodské univerzity. Bohužel, výsledky, ke kterým expedice došla, byly utajeny a všichni účastníci po několika letech zmizeli ve válce.

Podařilo se však uchovat svědectví velitele sovětského pohraničního oddílu na hranicích Moldávie a Rumunska, který se v roce 1963 v řece Kagul setkal s obojživelným člověkem. O tomto příběhu podal zprávu Nikolaj Nepomjaščij ve své knize "Tajemství přírody" (Moskva, 2002).

Zprávy o obojživelném člověku, množící se na pobřeží Íránu, přiměly odborné kruhy k zahájení odborného šetření.

Kam dál